Služby v oblasti laserového čištění
od průmyslových aplikací, architektury,
až po individuální čištění historických
předmětů a veteránů.

Pro čištění povrchů se zpravidla používají pulzní lasery, které se jednak liší nominálním výkonem (zpravidla od 50 do 1000W), důležitým parametrem je ale také energie pulzu, která musí překonat aktivační energii nutnou k narušení chemických vazeb v molekulách odstraňovaného materiálu a k jeho vypaření/sublimaci. Energie pulzů u laserů nižších řad bývá kolem 1mJ, tyto lasery se používají například pro čištění muzejních exponátů. Střední třída laserů má výkon pulzu kolem 10 mJ, vyšší kategorie laserů vhodných pro průmyslové aplikace má energii pulzů i 100 mJ.

Stejně jako u většiny elektronických a optických přístrojů je rozdíl mezi levnými výrobky z východu a výrobky renomovaných výrobců jak cenový, tak kvalitativní. Výrobci z východní Asie často používají u čistících laserů kontinuální zdroje záření, u kterých není možnost nastavení základních parametrů jako je energie pulzu, jeho délka a frekvence. Takové lasery zpravidla mají relativně vysoký výkon, nicméně není možné přizpůsobit parametry danému procesu čištění. Je to v podstatě něco jako odstraňovat nečistoty pilkou na železo - jde to, ale výsledný povrch tomu odpovídá.

Ano, a to velmi efektivně. Saze, spaliny a karbon velmi dobře absorbují světlo o nejčastěji používané vlnové délce čistících laserů 1064nm a velmi ochotně přecházejí do plynné formy. Laserem jdou výborně čistit i takové povrchy jako je dřevo, nebo povrchy opatřené nátěrem. Laserem jdou odstranit například spaliny a saze z fasád, ze stěn, odstranit následky požáru. Stejně tak je efektivní laserové odstranění spalin v motorech a výfukových systémech.

Laserové čištění je bezkontaktní a zpravidla nedochází k poškození čištěného povrchu, nicméně důležité je správné nastavení parametrů laseru. Např. u čištění historických předmětů vysoké hodnoty takové nastavení může trvat delší dobu než samotné čištění. Zvláštní opatrnost je třeba věnovat čištění dřeva a materiálů s nízkou tepelnou vodivostí. U čištění kovových předmětů je třeba brát v potaz sekundární ohřátí a následné dilatace, nicméně riziko poškození je v porovnání s ostatními metodami čištění minimální, např. u čištění forem nedochází prakticky k žádnému opotřebení ani u mnohokrát opakovaném čištění. Stejně tak u povrchů leštěných, kartáčovaných či jinak strukturovaných nedochází k narušení povrchu. Laserové čištění se také velmi dobře uplatňuje např. u čištění ocelových povrchů v tokamacích a jaderné energetice, kde jsou nároky na zachování povrchu extrémní.

Cena laserového čištění zpravidla vychází z hodinových sazeb, kde se do značné míry promítají pořizovací náklady čistících laserů (u výkonných přístrojů pro průmyslové aplikace v řádu mnoha milionů). Na druhou stranu při čištění laserem nedochází ke znečištění okolí, velmi často není nutné demontovat elektrické konektory, ložiska a další mechanické komponenty, čalounění apod. Výsledná cena čištění tak často může být nižší než u jiných metod.

Nejčastěji se laserem čistí povrchy z různých kovů, z oceli, litiny, nerezové oceli, hliníku, bronzu apod. Čistit laserem jdou také povrchy pokovené, zde je nutné nastavit vhodné parametry pulzního laseru aby nedošlo k poškození, nicméně i zde je čištění velmi efektivní. Velmi dobře jdou čistit anorganické stavební materiály jako jsou cihly, beton, kámen a sklo (a to i přes sklo) nebo dlažba. Komplikovanější je čištění dřeva, kde je nutné brát zřetel na jeho nízkou tepelnou vodivost a tepelnou stabilitu, nicméně v řadě aplikací je laserové čištění dřeva výhodné. Testovali jsme například odstranění protipožárních laků, které se jinak velmi špatně brousí. Bez problémů lze čistit povrchy kde jsou různé materiály vedle sebe, např. ocel s duralem (alternátory, startéry, čerpadla, generátory). Při vhodném nastavení není nutné demontovat a rozebírat čištěné předměty, citlivě nastavený laser nepoškodí elektrické konektory, gufera, ložiska apod.

Laserové čištění je založené na takzvané laserové ablaci, kdy převážná většina odstraňovaného materiálu (zpravidla více než 90%) přejde do plynné fáze, v podstatě se vypaří. Jednou ze základních výhod čištěním laserem je že nedochází ke znečištění okolí abrazivním prachem, jako při tryskání, ani tekutinou, jako při mytí tlakovou vodou. Laserem lze čistit v interiérech, fasády nebo konstrukce na veřejnosti (vzhledem k BOZP je nutné jen zamezit riziku expozice laserovému paprsku), v bezprostřední blízkosti generátorů, hydraulických zařízení apod. Vzniká naprosto minimální množství sekundárního odpadu, nedochází k šíření např. mikroplastů nebo částic z nátěrů obsahujících těžké kovy. Laserové čištění je velmi vhodné pro odstraňování nečistot v blízkosti vodních toků a zdrojů pitné vody.

Pulzním laserem lze velmi efektivně odstranit rez a další korozní produkty, resp. většinu oxidů a anorganických komplexů kovů jako je hliník, měď, cín, titan apod. Velmi dobře jde laserem očistit povrchy od mastnoty, tzn. od různých olejů, od vazelíny, poměrně často se odstraňují dočasné protikorozní oleje a vosky, velmi dobře laser odstraní zbytky ropných produktů. Laserem odmaštěný povrch je perfektně připravený např. pro svařování nebo pro nanešení nového laku. Další aplikací čistících laserů je odstranění barev a laků, kde je efektivita různá, zpravidla je nutné vyzkoušet laser pro danou aplikaci. Lépe jdou barvy tmavé, poměrně dobře jdou bezbarvé laky. Při dodržení bezpečnostních pravidel jdou efektivně odstranit barvy obsahující těžké kovy jako je suřík. Dále je řada speciálních průmyslových aplikací, odstraňovali jsme např. depozity tvořené karbidy niklu a chromu ze skleněných trubic, anorganické depozity v pecích, komaxitové komory, vakuové komory, grafit, polyuretanovou (PUR) pěnu, polyamidové (PA) povrchy z kluzných pouzder apod. V kombinaci s mechanickým čištěním jsme úspěšně testovali odstranění protipožárních laků. Pomocí laseru lze dekontaminovat povrchy od biologicky aktivních látek jakou jsou léčiva, nebo odstraňovat prach v čistých prostorách.